close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Říjen 2012


Bad Dream

31. října 2012 v 16:34 | MaDKilleR |  Creepypastas
"Tati, měla jsem zlý sen."
Zamkrkáš a nadzvedneš se. Hodiny svítí ve tmě rudě, je 3:32.
"Chceš ke mě do postele a říct mi o tom?"
"Ne, tati."
Zvláštnost situace tě akorát víc probudí. Přes temnotu v pokoji jen stěží rozeznáváš bledou siluetu své dcery.
"Proč ne?"
"Protože v mém snu, když jsem ti řekla co se mi zdálo, ta věc co má oblečenou maminčinu kůži se posadila."
Na okamžik se cítíš paralyzován. Nemůžeš odtrhnout oči od své dcery. Peřina za tebou začne šustit.

The Lone Branch

31. října 2012 v 16:18 | MaDKilleR |  Creepypastas
Pokud jste někdy procházeli kolem větší skupiny stromů, je jedno jestli to byl okraj lesa nebo jen pár stromů stojících u sebe, pravděpodobně vždy uvidíte uschlou větev, divně vyčnívající z okolních listů.
Nejspíš si prostě řeknete, že je to jen část stromu který uschnul a že spadne když zafouká silný vítr.
Budete se to myslet, dokud neuvidíte, jak větev pomalu zalézá zpět pod listy.

I'm No Human

28. října 2012 v 19:16 | MaDKilleR |  Creepypastas
Nejsem člověk.
Nemám oči.
Nemám srdce.
Nemám kůži,
ani kosti.

Jsem jiný. Jsem... tvá nejhorší noční můra. Jsem ten obraz který ti nedovolí v noci usnout. Jsem ten, co mění tvé noční můry v realitu. Jsem ten kdo ti ubližuje. Jak říkám, nejsem člověk.
Žádné otázky.
Jsem to, co užírá tvou duši, zatímco pomalu ztrácíš zdravý rozum.
Víš, jednoho dne budete všichni jako já. Z vás lidí je mi špatně. emocemi. Hlasem, vším co děláte.
Miluju ten výraz co máte když se ze mě vzbudíte (z noční můry).
Vždy budu s tebou. Buď vděčný za to, že mě máš.
Ne, ne. Schovávání se pod peřinou tě nezachrání. Vidím tě. Slyším, jak ti bije srdce.
Vím co si myslíš. "to nemůže být skutečné."
Novinka! Nic není skutečné.
Mám na mysli... co kdyby jsi byl jako já? Co když jsi mrtvý, ale nevíš to? Co když jsou všichni kolem tebe imaginární?
Chci vás všechny vidět jak trpíte. Jak cítíte tu bolest.

Myslíte si že je to vtip?
Myslíte, že ano?
Nejsem vtip.
To vám slibuji.
Jsem ten, co žije ve vašem domě. Jsem to nevysvětlitelné zaskřípání nebo bouchnutí. Jsem ten, kvůli kterému se ti dějě všechno špatné.
Vy lidi nedáváte smysl. Proč máte tak rádi život? Jediné co uděláte je, že umřete, život je moc těžký. Proč ho žít?
To je všechno.
Sladké sny.

Lights on

28. října 2012 v 17:41 | MaDKilleR |  Creepypastas
Napodlo vás někdy, když sedíte v noci ve svém pokoji s rozsvícenými světly, jak těžko jde vidět ven? Čím silnější světlo, tím víc je odraz vašeho pokoje v okně neprůhledný.
Mohli byste přitisknout obličej na sklo abyste viděli ven, ale proč? Jste ve svém pokoji, světla rozsvícená, surujete po netu. Není se čeho bát.
Ale na druhou stranu, když se nad tím trochu zamyslíte, je to celkem děsivé. Vy, zírající na monitor, plně ponoření do své činnosti, zatímco celou dobu může být něco přitisklé z druhé strany na sklo.
Pozorující.
Tiché.
Ale samozřejmě můžete zhasnout a podívat se z okna, ujistit se, že není důvod mít strach.
Pokud tam opravdu něco nebylo... a vy jste právě odstranili jedinou bariéru, která tomu bránila vejít.

The Lady and the Reaper

10. října 2012 v 22:06 | MaDKilleR |  Creepy

The Little Girl Who Was Forgotten...

9. října 2012 v 20:37 | MaDKilleR |  Creepy

Moving Nightmares

9. října 2012 v 18:54 | MaDKilleR |  Nightmare Fuel


Ghost, Poltergeist and other...

9. října 2012 v 16:08 | MaDKilleR |  Paranormal