Prosinec 2012


Don't Worry, It's Only Me

3. prosince 2012 v 19:53 | MaDKilleR |  Creepypastas
Máš pocit že je někdo stebou v místnosti když zhasneš světla?
Neboj, jsem to jen já.
Ale pořád se cítíš nejistě.
Máš pocit jako by tě někdo sledoval z temných koutů pokoje, ale tvé oči ho nedokázali odhalit?
Neboj, jsem to jen já.
Ale stejně se otáčíš, jen aby ses přesvědčil, že tam nikdo není.
Myslíš si, že bys slyšel zvuk lehkých kroků na koberci?
Neboj, jsem to jen já.
Ale stejně si pořád nalháváš, že jsou to jen zvuky starého domu.
Necítíš ten tlak na posteli, u tvých nohou, jako by si někdo zrovna sedl?
Neboj, jsem to jen já.
Ale stejně se přetočíš na opačnou stranu postele.
Cítíš jako by ti někdo dýchal do tváře?
Neboj, jsem to jen já.
A stejně začneš vstávat.
Cítíš ty ruce co tě pevně drží a stahují tě dolů?
Neboj, jsem to jen já.
Ale stejně se začneš bránit.
Vidíš tu temnou postavu, stojící nad tebou, slyšíš jak se směje když se snažíš vymanit z jejího sevření?
Neboj, jsem to jen já.
A stejně máš oči naplněny strachem.
Vidíš, jak ta stínová postava vytahuje rezavý nůž z kapsy?
Neboj, jsem to jen já.
Ale stejně začneš panikařit.
cítíš chladnou ocel na krku? Cítíš tu bolest která následuje?
Neboj, jsem to jen já.
A stejně začínáš křičet.
Myslíš si, že je tu někdo, kdo tě uslyší?
Ne, jsem tu jen já.
A stejně křičíš, dokud tvůj zrak nepohltí temnota.